Můj den na low-carb stravě

Ivan se už o svůj low-carb den dělil, teď je řada na mě. Takže pokud si nedovedete low-carb pořádne představit, nebo jste prostě jenom zvědaví, čtěte dál! 🙂

Většinu dní pracuju z domova a moc se nevzdaluju, takže mám velkou výhodu toho, že si můžu doma vařit. A hlavně nemusím zdlouhavě vybírat v restauracích a celkem úspěšně odolávám lákadlům.

V létě jsem experimentovala s půsty, ale v zimě jsem si prostě zvykla na svoji pohodovou snídani. Většinou vstávám po šesté ráno a nejdřív pracuju a snažím se zvládnout největší úkoly ještě před jídlem. Piju sklenici vody s citronem, dneska jsem si dala heřmánkový čaj.

Kolem deváté ranní si dělám pauzu a jdu si udělat snídani. Většinou volím ze dvou variant. První jsou vajíčka s avokádem na různé způsoby (nejradši mám rozmačkané avokádo a ztracená vejce). Nebo si dám plnotučný řecký jogurt s trochou malin a půlkou avokáda jako dnes. A kotel kávy s mlékem. Pokud mám jogurt bez avokáda, většinou si kávu udělám v “bullet” variantě, abych měla trochu víc tuku.

Protože jsem emoční jedlík snažící se zbavit tohohle zlozvyku, bohužel se to promítá v mých volbách. Takže v dobré dny si dám vajíčka a když se necítím úplně nejlíp, vyhraje trocha sacharidů v podobě jogurtu a malin.

Jím tři jídla denně, takže jako další přichází oběd. Většinou kolem jedné hodiny, občas i později. I když pracuju z domova, snažím se v rámci šetření (peněz i svých nervů) vařit na víc dní. Ještě jsem úplně nepropadla mražení, takže dělám do krabiček na pár dní – aby to vydrželo co nejdéle.

A pak mám oblíbené recepty – jako pečené kuře – které dělám, když jsem nevařila dopředu a nemám čas/chuť vařit. Stejně jako Ivan ale používám trik opakování. Není to ve skutečnosti ani moc trik.

Když si totiž vezmete vaření většiny lidí, ať už jedí cokoli, většinou všichni rotují omezený počet receptů pořád dokola. Což děláme i my na low-carb.

Nejradši mám špagetovou dýni nebo chřest – ale oboje samozřejmě má jen omezenou sezónu, takže teď na ně jen s láskou vzpomínám. Já i můj manžel máme naštěstí rádi brokolici, takže brokolicková polévka (s čedarem a máslem, mňam), pečená brokolice s česnekem, blanšírovaná brokolice a další zelenina s masem. Nejradši ale máme zapečenou brokolici se sýrem. Tu bychom mohli jíst pořád.

Dnes jsem si dala brokolicovou polévku. Já do ní dávám nějaký super sýr (tentokrát parmazán) a ještě rozpustit máslo. Já jsem typ člověka, který by mohl ke každému jídlu denně spokojeně jísto polévky. 

Přes den mimochodem piju hodně vody, většinou vypiju alespoň dva litry. A vy byste měli taky. Ale to je asi téma na jiný článek. Občas prokládám zeleným čajem, ale moc kofeinu mi nedělá úplně dobře, takže se stejně vždycky vrátím k vodě. To je moje stará dobrá kamarádka, která nikdy nezklame – ne, nejsem jedním z těch lidí, které voda omrzí, protože nijak nechutná. Mně prostě chutná.

Snažím se odolávat a nepít odpoledne kávu (abych trochu zkrouhla mléčné výrobky) a podle rady Shawna Stevensona se snažím po obědě nemít moc kofein. Ale trochu jsem si to upravila a dávám si zelený čaj nejpozději tak ve dvě hodiny odpoledne.

Na večeři většinou přijde čas, jakmile se ozve hlad. Což je většinou až kolem osmé hodiny večer. A drtivou většinu času prostě něco peču. Protože už se mi nechce nic dělat. Stejně jako dneska si dáváme pečená kuřecí stehna nebo křídla se zeleninou. Nebo pečené papriky se sýrem.

Když je sezóna dýně, tak dýni s máslem a sýrem. A jen já (manžel moc nefandí) si dávám kolečka cukety zapečená se sýrem, občas cuketu, rajčata a sýr – ten muž radši maso. Překvapivě…

Jak jste asi poznali ze skromných fotek, do všeho cpu máslo nebo kokosový olej. Mimochodem, pokud máte přes den na něco chuť a nemůžete ji zahnat, já používám tzv. fat bombs. Takové bomby tuku, které vám buď doženou množství tuku ten den, nebo prostě zaženou chuť na sladké.

Můj nejolbíbenější recept na takovou tukovou bombu je následující: rozehřejte půlku hrnku másla, půlku hrnku kokosového oleje a ve směsi potom rozpusťte 3/4 hrnku mandlového másla. Směs nalejte do formičky na led a dejte na 15 minut do mrazáku. Po patnácti minutách si vyloupejte bombičky a dejte je do skleněné nádoby. Tahle směs vám jich udělá asi 20, závisí na formičkách. Skladujte v lednici, kde mají výdrž až měsíc, ale u nás jsou pryč do týdne.

Když vás popadne chuť, dejte si tukovou bombu a hned jste zase v klidu. Měla by to být spíš taková odměna v časech nouze, nedělejte si z nich každodenní svačinu 🙂