Low-carb, paleo, keto… kdo se v tom má vyznat?

Low-carb, banting, paleo, keto, Whole30, GAPS… člověk se na to všechno dívá a neví, kde mu hlava stojí. Pokud jste neustále zmatení ze všech stravovacích přístupů, přišli jste na správné místo. Pojďme si v tom trochu udělat pořádek.

Low-carb/Banting

Tento styl je tím, který popularizovala a podporuje Revoluce v opravdovém jídle. Low carb jednoduše znamená nízký obsah sacharidů. Celý název je low-carb high-fat diet, neboli LCHF.

Kniha Revoluce v opravdovém jídle pro tenhle typ stravy používá termín Banting. Ten je totiž možná starší než LCHF. Vychází ze jména anglického podnikatele Williama Bantinga, který jako první popularizoval hubnutí za pomoci stravy s nízkým obsahem sacharidů.

Pan Banting řešil svou obezitu s doktorem, shodou okolností také Williamem (Harveym), který na základě znalostí z přednášek došel k názoru, že omezení sacharidů pomůže jeho pacientovi hubnout. Jak už je vám asi jasné, přesně to se stalo.

Banting se potom díky svému Letter on Corpulence a hlavně významnému postavení v tehdejší společnosti (byl majitelem jednoho z neprestižnějších pohřebních ústavů) postaral o popularizaci nízkosacharidové stravy.

O co v LCHF jde, je jasné. Nízký obsah sacharidů, vysoký obsah tuků a střídmé množství bílkovin (lidé občas dělají chybu v tom, že navyšují množství bílkovin, ale tak to být nemá).

Co je vlastně to nízké množství? Existuje totiž více podmnožin low-carb stravování a v závislosti na množství konzumovaných sacharidů se dál dělí. Člověk konzumující běžnou západní stravu většinou pozře kolem 250-500 g sacharidů denně. Jak je to u low-carbu?

• Člověk s mírnou verzí low-carb stravy jí kolem 200 g a méně. Tahle verze může vyhovovat lidem s dobrou citlivostí na inzulin. U lidí s inzulinovou rezistencí (tedy stavem, kdy mají vaše tkáně sníženou schopnost reakce na inzulin) je i množství 200 g nevyhovující, protože vede ke zdravotním problémům.
• Člověk se striktnější verzí low-carb stravy konzumuje kolem 50 – 100 g sacharidů denně. Tady už začíná kategorie ketogenní stravy.
• Nejextrémnější verzí je ketogenní strava, při které lidé konzumují maximálně 25 g sacharidů za den a ty pochází primárně ze zeleniny.

Keto/Ketogenní strava

Keto je ve své podstatě striktní verzí low-carb stravování. Základem ketogenní stravy je ketóza. Stav, kdy vaše tělo pro energii nepoužívá glukózu, ale tuky.

Ketony, nebo taky ketolátky, jsou produkty rozkladu mastných kyselin. Syntéza ketolátek se nazývá ketogeneze a voilá, odtud pochází i název stravy.

Aby byl člověk v ketóze, množství konzumovaných sacharidů se pohybuje kolem 20 až 100 g. Závisí na člověku. Většina lidí ale při keto stravě dodržuje množství sacharidů pod 50 nebo striktněji pod 25 gramů denně.

Keto je podobně jako low-carb stravovací styl, ne dieta. Zatímco v zahraničí se intezivně diskutuje jeho vliv na zdraví, v našich skromných končinách je díky nízkému povědomí tak trochu spojované hlavně s hubnutím a proto o této stravě často lidé přemýšlejí jako o dietě. Dietou ale není, jde o životní styl stejně jako v případě low-carb i paleo.

Více o ketogenní stravě můžete najít tady (ENG).

 

Paleo

Paleo stravování je celé založeno na návratu ke stravovacím návykům lidí v době, kdy ještě neexistovalo zemědělství. V období… asi jste to čekali a tady to je… paleolitu, tedy starší doby kamenné. Doby, kdy byli lidé lovci nebo sběrači.

Základem paleo stravy jsou tedy tuky, bílkoviny a sacharidy jen v podobě ovoce a zeleniny. Stejně jako u low-carb (a už vidíte to překrývání, že?) je podstatné jíst základní potraviny, které jedli i naši předci – maso a další produkty z ulovených zvířat a zeleninu a ovoce, které nasbírali.

Hlavní rozdíl tkví v tom, že ač jedí lidé na paleo stravě hlavně nezpracované potraviny bez přidaného cukru, se sacharidy už není takový problém. Např. s ovocem s vysokým obsahem fruktózy, které se na low-carb stravě nedoporučuje.

O paleo stravování se více dočtete tady.

Whole 30

Tady už se bavíme o krátkodobém programu. Ne stravovacím stylu. Tenhle program totiž vznikl proto, aby vám pomohl restartovat organismus a odhalit problematické potraviny. Některé (cukr, obiloviny, mléčné výrobky, luštěniny) můžou mít na váš organismus špatný vliv. Tenhle program vám má pomoci je odhalit.

Jak? Nejdřív vyřadíte na 30 dní úplně všechny problematické složky. Což má posloužit restartu organismu a celkovému zotavení. Po těch 30 dnech máte mít upravené chutě a pokud chcete zkoušet, můžete jednotlivé potraviny zařadit a sledovat, jak na ně vaše tělo reaguje.

Jde o program, jehož cílem je hlavně zbavit lidi špatných stravovacích návyků, napravit zdraví a přeprogramovat tělo na správnou stravu. Není to tak, že po skončení programu byste se měli vrhnout zpátky na koblihy. Na jeho konci byste měli mít jiné představy o jídle i jiné chutě a pokračovat ve zdravé stravě. Manželé Hartwigovi, kteří s programem přišli, jedí paleo.

O programu se více dozvíte tady a kniha je ke koupi tady, audiokniha tady.

 

GAPS

GAPS taky nezapadá do výše zmíněných stravovacích stylů, je to totiž dieta. Ale na rozdíl od klasických diet, které směřují k hubnutí, téhle jde o zdraví. Název je zkratka anglického výrazu Gut and Psychology Syndrome, který právě poukazuje na v posledních letech tak skloňované téma propojení zdraví střev a fungování mozku.

Pokud jste o tématu nikdy neslyšeli, věc se má tak, že vaše střevní mikroflóra a celkové zdraví střev má přímý vliv na vaši psychiku. Pokud nemáte v pořádku střeva, důsledkem mohou být různé úzkosti, deprese, ADHD a jiné poruchy. Tahle teorie vychází z knihy neuroložky a dietoložky Natashy Campbel-Mc-Bride.

A v čem dieta spočívá? Vaše strava je postavená tak, aby léčila vaše střevo. Je to relativně striktní, ale hodně se blíží low-carb stravování založenému na skutečných potravinách. Základem diety jsou hlavně silné vývary z masa a ryb.

Pokud vás zajímá více, zavítejte sem, knihu pořídíte tady (SK) a tady (EN).

 

Co teď s tím?

Pravdou je, že neexistuje jen jedna správná strava pro každého člověka. Každý si rád myslí, že právě on je ta unikátní sněhová vločka a pokud jde o stravování, má do určité míry pravdu.

Co je ale podstatou každého výše zmiňovaného stravování a vlastně každého zdravého stravovacího stylu jsou opravdové potraviny. Žijeme v době, kdy jsme jako lidé prakticky přestali jíst opravdové jídlo. Nakupujeme zabalené polotovary, o jejichž původu víme jen pramálo a u nichž ani neumíme posoudit, co je to vlastně za potravinu.

Pokud se alespoň trochu zajímáte o své zdraví, ze všeho nejpodstatnějším krokem je přestat jíst průmyslově zpracované potraviny. Potraviny, u nichž ani nepoznáte základní suroviny. Potraviny, na jejichž výrobě tráví vědci v laboratořích potravinářských společností čas v zájmu dosažení co největší návykovosti.

Když se rozhodujete, jakým směrem se vydat, poslouchejte své tělo. Jakmile totiž začnete jíst opravdové potraviny, vaše tělo se opět vyladí a jednoznačně vám řekne, co se mu líbí a co ne. A taky zvažte, co vlastně chcete dosáhnout – chcete hubnout, mít lepší fyzičku, nebo vyladit zdraví?

Pokud to myslíte opravdu vážně, doporučujeme se nechat otestovat. Váš zdravotní stav je taky dobrým startovacím bodem při rozhodování o stravě – můžete zjistit svou citlivost na leptin a inzulin, ale i potravinové intolerance a alergie. S výsledky pak budete mít jasno třeba v tom, kolik sacharidů si můžete dovolit sníst. Nebo které potraviny byste měli úplně vyřadit.