Jak jsem přešel na low-carb

O low-carb jsem začal víc zajímat loni poté, co jsem o něm čím dál tím víc slyšel od Ivana a Petry. A když už jsem měl připravené novoroční předsevzetí, že se chci líp stravovat a samozřejmě i líp vypadat, začal jsem nad tím uvažovat.

Přesvědčení, že chci low-carb vyzkoušet se ve mně upevnilo v momentě, kdy jsem dělal z knihy Revoluce v opravdovém jídle elektronickou verzi. Proč? Jednak jsem si o tomhle typu stravování při tvorbě e-knihy rovnou četl a taky mě zlomily recepty.

 

Zdravé nezdravé jídlo

Absolutně mě přesvědčily fotky jídel z receptů. Jen si to představte: přemýšlíte o zdravé stravě a jdete přes recepty na uzená žebírka, roštěnku, hovězí salát, salát s vepřovým masem, vepřový bůček a podobně…

Vidíte to? S jakým slovem máte zdravou stravu spojenou vy? Co vás napadne jako první, když chcete jíst zdravě, když chcete zhubnout? Je to slovo dieta? U mě to určitě bylo (už ale není) slovo dieta.

A když pomyslíte na slovo dieta, jaké emoce ve vás vyvolává? U mě teda nic příjemného. Dieta ve mně evokuje něco, co si budu muset protrpět.

Dieta ve mně evokuje, že:

• budu muset počítat kalorie, nebo
• budu muset jíst samou zeleninu a nudné jídlo, žádné maso, nebo
• se budu muset vyhýbat tučným jídlům a jíst jen něco, co je označené nálepkou „zdravé“ a pro mě teda ne moc chutné.

 

Žádná dieta

V tom momentě jsem o low-carb začal přemýšlet jinak. Tak, jak by se o něm přemýšlet mělo. Žádná dieta. Ale životní styl. Že je to jen slovíčkaření? Rozhodně ne.

V momentě, kdy jsem si pro sebe low-carb poprvé pojmenoval jako životní nebo stravovací styl, přestal jsem pro něj používat slovo dieta, jako mávnutím kouzelnou hůlkou se změnily i moje emoce.

Životný styl. Jasně. Příjemné pocity. Žiju zdravě. Nedržím dietu. Zdravě se stravuju. Neuvěřitelný rozdíl.

 

Jojo efekt

Když vám někdo poví, že drží dietu, co vás bude zajímat? Pokud vás to teda bude vůbec zajímat. Bude vás zajímat, jak se stravuje, co smí jíst a co ne, od kdy ji případně drží a jak dlouho ji musí držet, jak moc je to těžké a jak mu to jde.

A někde vzadu v hlavě vás bude hlodat myšlenka: Co se stane v momentě, kdy s tou dietou přestane? Protože jednou s ní přestane. Vždyť je to dieta. Kdo by chtěl celý život držet dietu? Nikdo.

A tak přemýšlíte a asi vás i napadne, že se u někoho logicky dostaví tzv. jojo efekt. Že když s danou dietou přestane, vrátí se ke svým původním stravovacím návykům. A s velkou pravděpodobností i ke své původní váze. Nebo ještě větší. A máte téměř určitě pravdu.

 

Udržitelnost

Udržitelnost. To pro mě bylo klíčové. V životě jsem nedržel dietu a to právě kvůli tomu, že je to pro mě něco, co u mě vyvolává negativní emoce a proto, že jsem ve svém okolí viděl mockrát jojo efekt. Ne, díky.

Ale když jsem se zamyslel nad low-carb, když jsem si o něm něco přečetl, uznal jsem, že je to způsob stravování, který si dokážu pro sebe představit. Který si dokážu představit dlouhodobě. Klidně i navždycky. A to rozhodlo.

Ano, minimalizovat cukr byla strašidelná představa. Alespoň pro mě. Přeci jen, v momentě, kdy jsem se rozhodoval, jsem:

• denně vypil dva víc litrů koly, kofoly nebo jiných slazených nápojů
• miloval chleba a pečivo, čerstvé rohlíčky mňam mňam mňam
• zbožňoval těstoviny a pizzu
• jako přílohy k jídlu jsem v zásadě jedl jen rýži nebo brambory
• večer dokázal jíst na střídačku sladké (horalky, sušenky, čokolády…) a slané (brambůrky, tyčinky…) a ne zrovna v malých množstvích.

A přesto jsem si pořád dovedl představit, že tenhle typ stravy mi bude vyhovovat, že s cukrem dokážu přestat, respektive ho minimalizovat. Že strava založená na tucích pro mě bude tím pravým, protože jsem od přírody masožravec a ani zelenina mi v zásadě nevadí.

A právě zelenina a maso byly tím, co měly recepty, které jsem do té doby viděl, jako společného jmenovatele.

 

Jdu do toho

A tak jsem od nového roku začal s low-carb. V té chvíli jsem měl 93 kilo, což při mé výšce znamenalo podle BMI obezitu prvního stupně. Ne nadváhu. Obezitu.

A jak se mi daří dnes? Zhubl jsem? Dodržuju low-carb? Co jím? Co nejím? Výborné otázky. Ale pokud dovolíte, odpovím vám na ně až v dalším příspěvku zase někdy příště.