Jak často byste měli jíst?

Většina lidí si jako jednu z prvních otázek klade tu, jak často by měli jíst. Současní výživoví poradci a vlastně celý okolní svět nám totiž nutí, že bychom měli jíst malé porce jídla a častěji. Údajně tak udržujeme chod metabolismu.

Pro člověka je potom představa třeba jen dvou jídel denně na low-carb stravě hrozivá.

Co je na tom ale pravdy?

 

Mýtus malých porcí

Kdybych to chtěla zkrátit, můžu rovnou napsat, že pravdou je naprostý opak. Teď trochu zevrubněji.

Je to celkem logicky znějící mýtus – jednoduše se nám nutilo následující:  pokud budeme jít menší jídla víckrát denně, budeme neustále stimulovat metabolismus. A jakmile metabolismus stimulujeme, tak víc spaluje. Tím pádem pak lépe hubneme.

Skutečnost je ale jinde. Pokud si totiž dáváte malé porce během dne, neustále trávíte. A není čas spalovat tuky, protože se neustále spalují zásoby, které pravidelně dodáváte.

Jak to vůbec v těle chodí, když si něco dáte? Po konzumaci (většinou sacharidové) svačinky vám stoupne hladina glukózy v krvi. Tělo hned začne tvořit inzulin, aby vám hladinu zase vyrovnalo. Tomuhle stavu říkáme “absorpční”. Vaše tělo při něm bere energii jen z přijaté potravy.

Nevyužívají se zásoby, inzulin se o to postará. Inzulin je totiž hormon, který pomáhá tvořit tukové zásoby a ještě je takovým takřečeným žalářníkem, který stojí neomylně u tukových zásob a brání jim v útěku z vězení. Jinými slovy zakazuje tělu je využívat k spotřebě energie. Nejdřív se totiž musí postarat o nadbytečnou glukózu.

Kdežto jakmile tělo vstoupí do tzv. post-absorpčního stavu, na energii už využívá vytvořené zásoby.

 

Hlad nebo chuť?

Znáte to rčení, že hlad je převlečená žízeň? Není daleko od pravdy.

Opravdu se totiž může stát, že máte pocit, že už byste měli jíst. Můžete se totiž cítit slabí nebo se vám trochu motá hlava. Takové symptomy jsou ale taky znakem dehydratace.

Nejlepší metodou je dát si sklenici vody a počkat, jestli vám nebude lépe. Je to jedna ze základních chyb na jakékoli stravě. Vždycky byste měli dodržovat pitný režim. Nejlepším pomocníkem je pro vás čistá voda (ale klidně si dejte i neslazený čaj, jen pokud pijete kofein, dejte si pozor, protože dokáže navodit stejné příznaky).

Když začínáte s low-carb stravou, většinou jste navyklí na režim tří jídel a dvou svačin. Je to hlavně proto, že předtím šla většina vaší energie ze sacharidů. Takže hladina glukózy v krvi celý den skákala nahoru a dolů.

Sacharidy se spalují rychle a do dvou hodin po jídle už máte “hlad”. Časem se ale stravování stane zvykem, a tak i pokud začnete s low-carb stravou a nemáte ještě srovnaný apestat, máte touhu si dávat svačinky.

To je v pořádku, jen byste si měli dát pozor na známé přejídání z nudy. To vás skoro nikdy nepřepadne, když něco děláte. Protože to není hlad, tak vás to v ničem nepřeruší. Pokud ale třeba jen koukáte na televizi, začne vás “honit mlsná”. Přitom ve skutečnosti vůbec nemáte hlad. Na emoční přejídání ale ještě přijde v budoucnu řeč.

Váš mozek to ví

Lidské tělo je chytrý stroj a jeho možná nejchytřejší (a pro nás nejzáhadnější) částí je mozek. Orgán, na který se ale při nutričních radách zapomíná.

Vaši chuť k jídlu řídí část mozku umístěná v hypothalamu. Jmenuje se apestat. Apestat rozhoduje o vaší chuti na jídlo. A měl dlouhá tisíciletí na to, aby svou praxi zatraceně vybrousil.

Apestat je tak chytrý, že díky signalizaci hormonů uzpůsobuje vaši konzumaci tomu, jakou energii každý den vydáváte. Takže pokud je váš apestat v pohodě, bude i vaše konzumace v pohodě a nebudete se přejídat.

Tak v čem je ten problém?

Průmyslově zpracované potraviny a sacharidy v naší stravě posledních let apestat podle studií  matou. Ten pak má pocit, že musíte dál pokračovat v jídle – leptin mu totiž nezvládne dodat zprávu o tom, že už máte plné zásoby.

Pokud ale jíte správně vyváženou stravu se sníženým obsahem sacharidů a vynecháte průmyslově zpracované potraviny, váš apestat se srovná a signály ve vašem těle budou fungovat správně.

Takže se potom na ně můžete spolehnout  a podle toho i jíst.

 

Tak jak často tedy

Nikdy byste neměli hladovět. Když máte hlad, najezte se. Je to takhle jednoduché.

Jako první si na low-carb stravě všimnete toho, že se nebudíte vyhladovělí. Hladina glukózy sice přes noc klesne, ale tělo si během krátkodobého půstu (ano, spaní je vlastně půst) bere energii z tuku.

Někteří lidé prodlužují krátkodobý půst, ale o tom bude řeč později, pojďme se podívat na normální den, kdy začnete snídaní.

Snídaně je vaše první jídlo dne a určuje i váš úspěch. Podle hladu po snídani můžete poznat, jestli jíte správně. Pokud si dáte správnou low-carb snídani někdy kolem osmé nebo deváté hodiny, většinou nepocítíte hlad až do jedné nebo druhé hodiny odpolední.

Jako poznámku bych jen zmínila, že ze začátku máte pořád rozhozený apestat, takže ano, je možné, že budete hlad cítit dříve. To se ale časem změní. Stále ale platí, že pokud máte hlad, najezte se. Nikdy byste neměli hladovět, protože “ostatní přece jí jen třikrát denně, tak já musím taky”.

Vaše vlastní tělo vám posílá signály, tak je respektujte. Ono ví, o čem mluví. A v prvním období zmatení zkuste výše zmíněné triky se sklenicí vody. A pokud by pokračovala chuť na svačinky, zkuste využít pravidlo brokolice (tak se ve skutečnosti nejmenuje, ale klidně mu tak říkejte). Jak vypadá?

Snědli byste místo své zvolené svačinky talíř vařené brokolice? Pokud ne, pravděpodobně nemáte hlad, ale jíte z nudy nebo jiného důvodu.

Jakmile budete mít hlad, dejte si oběd. Zase platí, že pokud bude správný (obsahovat dost tuku), nebudete mít hlad dalších pět nebo šest hodin.

A při příchodu hladu ve večerních hodinách je čas na večeři. Dál už záleží na tom, v kolik hodin chodíte spát. Pokud třeba kolem desáté hodiny večer, už nic dalšího jíst nebudete. Protože zkrátka nebudete mít hlad.

Jak to ale může vypadat po několika měsících low-carb stravování? Většina lidí se dopracuje k tomu, že jí jen dvě jídla denně.

Jak jsem už psala, po probuzení hlad nemáte. Tělo spaluje tukové zásoby (a oproti všeobecnému přesvědčení to není špatně). Doplníte tedy tekutiny a čas na snídani přijde třeba v 11 hodin dopoledne. A v tu chvíli buď můžete jít cestou klasické snídaně – nebo můžete zkusit brunch. Tedy kombinaci snídaně a oběda.

Zkrátka a dobře si dáte vydatné jídlo, které se postará o vaše zasycení. Potom zase dodržujete pitný režim a nemáte hlad až do večera. Kdy přijde čas na druhé hlavní jídlo dne.

Pokud jste teď zvyklí jíst sacharidy, může se vám to zdát nepředstavitelné. Pravdou ale je, že jakmile jíte správně, takhle to prostě máte. Nehladovíte, opravdu jíte pokaždé, když máte hlad. Jen proto, že všechny signály fungují správně, nemáte ho zkrátka často.

A navíc vás čeká ještě jeden bonus – přestanete na jídlo myslet a budete mít čas věnovat svou mozkovou kapacitu důležitějším věcem. Už si nebudete každou minutu odpočítávat, kdy přijde čas na to dát si další (nepříliš chutný) suchý krekr. Budete sytí a zkrátka se najíte, až přijde hlad. Nic jiného řešit nebudete a jídlo přestane ovládat váš život. Jak už jednou psal Ivan, nebudete žít, abyste jedli. Budete jíst, abyste žili.